A nyní si představte, že jste kuřák a máte je šlapat skutečně až někam jak v je psáno v nadpisu. To by bylo opravdu pošušňáníčko.
Nu, ale schody jsou potřeba, to je bez debaty. Ne všude může být výtah, ne všude mohou být jezdící, a proto se vlastně dělaly.
Už za lovců mamutů byly s výtahem potíže, mnohde ani nebyl kvůli elektřině, která také někde ještě nebyla všude, a tak se muselo do kopečka pěšky. Je docela možné, že již tehdy si pralovec pramamutů nějaké pořídil, nebo je vytesal do skály. Což jistě nebyla jednoduchá záležitost, právě pro onen nedostatek elektřiny, takže se „hákovalo“ hezky ručně. A tehdy asi vznikly první schody, respektive schodiště.
V pozdějších kulturách se toto stalo běžnou věcí jako jsou dnes třeba digitální hodinky, nebo špatná vláda.
Neví se přesně kdy vznikl nezbytný dodatek a to zábradlí. Faktem je však to, že se z něj stalo kus umění. Všichni řezbáři, neb tehdy se dělalo jen ze dřeva se předháněli, kdo vyrobí hezčí a kdo pevnější. Ta krása byla primární, a ještě nyní máme možnost vidět nádherné historické kousky.
V současnosti je zábradlí na schodiště už jen důležitým prvkem, a to prvkem bezpečnostním. Tudíž musí splňovat spoustu nějakých kritérií dle norem, a ta dřevěná nádhera skončila v propadlišti dějin. Což je velká škoda, ale zase na druhou stranu dlužno přiznat, že slítnout z pátého patra jen proto, že zábradlí prasklo není důvod k bujarosti. A proto se vyrábí především zábradlí pevné. Ostatně na webu výrobní firmy tohoto sortimentu můžete vidět, že i obyčejné zábradlí může být skutečně i hezké a někdy svým způsobem i originální.
Takže vidíte, že i tak obyčejná věc jako je zábradlí na schodiště má svou bohatou minulost a možná i ještě bohatější budoucnost. Proto se i v občas zadívejte na zábradlí u schodů, po kterých zrovna stoupáte. Uvidíte, že objevíte zajímavé kousky.