Představte si dva mladé lidi, kteří se poznají a jsou spolu šťastni. Rozhodnou se spolu žít a plánují společnou budoucnost. Nastává první, mnohdy nejpříjemnější fáze jejich soužití. Všechno má ale svůj začátek, pokračování a pak také jakýsi pomyslný konec, kterým vlastně jen začíná další fáze…
1. Fáze
– Jsou zamilovaní a plánují svou společnou budoucnost. Mají svá zaměstnání a užívají si života. Občas přijde řeč na podnikání, které by jim nejspíše oběma vyhovovalo nejlépe. Nemají ale ještě pevné bydlení, ani dostatečnou finanční hotovost. Mají vše před sebou a podle toho se také chovají.
2. Fáze
– Mají stálé bydlení i finanční hotovost na začátek podnikání. Chtějí být nezávislí a tak svému snu věnují maximum svého času. Nemají děti a tak je to celkem jednoduché rozhodování. Mají čas sami na sebe a přitom i dostatek času na podnikání. Zcela je to pohltí a většinou, pokud se nic nepokazí, tito lidé o rodině uvažují po třicátém pátém roku jejich věku.
3. Fáze
– Žena je těhotná a podnikání se věnuje o něco méně. Pomalu začíná domov přeměňovat na domov pro tři. A to je opravdu velká změna. Narodí se jim první dítě a oni velmi rychle pochopí, že se jejich životy opravdu změnily. Pokud ustojí i tohle a podnikání stále „šlape“, dá se říct, že jste pravděpodobně jedni z mála párů – rodin, které mají obrovské štěstí.
Rodina stále pohromadě
Zásadní je, aby rodina stále fungovala jako rodina. To znamená, aby všichni její členové měli něco společného. Společné aktivity, společné snídaně, oběd se nejspíš nepodaří, ale společné večeře vetšinou ano. Zkrátka je dobré, aby vás různé dennodenní rozdílné života opravdu nakonec nerozdělily jako rodinu. Všichni se v rodině musí snažit. Ne jen táta, nebo jen máma, nebo jen syn, či dcera. Podnikání a rodina dohromady tedy zcela jistě jde, ale stále musíte jako rodina žít.